Povinnost podat daňové přiznání platí především pro toho, kdo má příjmy vyšší než 50 000 Kč. Ten, kdo měl za rok 2023 příjem nad 50 000 Kč, musí v roce 2024 podat daňové přiznání.
Trochu jinak je to u zaměstnanců. Za ně řeší daně obvykle zaměstnavatel. Platí to ale jen pro případy, kdy si o to sami požádají (nejpozději do 15. 2. 2024). A pouze pokud nemají jiné příjmy vyšší než 20 000 Kč.
Pokud by vás zajímalo, jak je to s povinností podávat daňové přiznání, když pronajímáte byt (nebo dům, nebo jinou nemovitost), tak se podívejte na následující odstavce).
Pronájem bytu, je poměrně oblíbená možnost, jak si přivydělat nějaké peníze. Mnoho rodin má byt, který si schovávají na dobu, až vyrostou děti. A mezi tím ho pronajímají.
Pokud pronajímáte byt (nebo i jinou nemovitost), pracujete v zaměstnání a máte příjem z pronájmu nad 20 000 Kč, tak musíte podat daňové přiznání. To samé platí i v případech, kdy je nájemné váš jediný příjem, a je to více než 50 000 Kč.
Povinnost podat daňové přiznání, ale může být i v mnoha dalších případech. Obecně platí, že daňové přiznání se týká především těchto situací:
Pro daňové přiznání jsou stanoveny tyto 3 termíny:
Pro velkou většinu podnikatelů (OSVČ), je povinné podat daňové přiznání elektronicky. Přes internet ale může daně podat i „běžný“ člověk. Stačí k tomu datová schránka, nebo e-identita.
Obecně platí, že všichni poplatníci mohou použít všechny 3 termíny. Záleží jen na dodržení správné formy. Po termínu 2. duben 2024, je možné daňové přiznání podávat už jenom v elektronické formě. A po termínu 2. květen 2024, to může být už jenom v zastoupení daňovým poradcem.
Pokud máte příjem jenom z pronájmu, pak pro vás platí běžné termíny pro daňové přiznání, nejsou zde žádné výjimky nebo odlišné termíny.
V daňovém přiznání, je možné u pronájmu uplatnit i náklady (daň se pak neplatí z celé částky, co jste získali ze zaplaceného nájemného, ale pouze z daňového základu, což bude částka ponížená o náklady).
Náklady za nájem, je možné uplatit dvojím způsobem:
Uplatnění paušálních nákladů je asi jednodušší. Z celkového příjmu z nájmu, je možné odečíst 30% jako náklady (maximálně 600 000 Kč za rok).
V mnoha různých případech, ale může být výhodnější uplatit skutečné náklady. Je s tím ale více práce, a dá se udělat více chyb.
Mezi skutečné náklady je možné zahrnout především:
Při uplatnění skutečných nákladů, je ale nutné počítat s tím, že Finanční úřad může chtít tyto náklady zkontrolovat. Pro odpisy nemovitosti, nebo pro uplatnění vybavení bytu do nákladů, platí i řada dalších podmínek a omezení. V některých případech je lepší, obrátit se na nějakou účetní nebo daňového poradce.
I když se od 1. 1. 2024 v oblasti daní změnila řada věcí, základní sazba daně se nezměnila:
V daňovém přiznání je možné uplatit i daňové slevy nebo různé odečty z daňového základu, což může znamenat snížení daní.
I když máte pouze příjem z pronájmu, i tak je možné uplatnit daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč za rok.
Kromě toho může být nárok i na další daňové slevy nebo i na další odečitatelné položky.
Pokud máte příjem ze zaměstnání, a příjem z pronájmu nepřekročí 20 000 Kč za rok, pak není nutné podávat daňové přiznání, a neplatí se ani žádná daň.
Daň se nemusí platit ani v případě, že máte pouze příjem z pronájmu do cca 293 000 Kč za rok.
V takovém případě, můžete uplatnit náklady paušálem (30%) a daň se vypočítá z částky 205 100 Kč.
Vycházelo by to na 30 765 Kč, což právě tolik, aby to pokryla základní daňová sleva, a výsledek bude daň 0 Kč.
Pokud ale máte i další příjmy (ze zaměstnání, z podnikání nebo i jiné), pak už to ale nebude, takto jednoduchý příklad.