Během pracovní neschopnosti, obvykle nesmíte dostat výpověď ze zaměstnání (je pouze několik málo výjimek, kdy je možná výpověď i během neschopenky). Přesto ale pracovní poměr může skončit i v době nemoci – například pokud máte pracovní smlouvu na dobu určitou.
Další kapitolou je pak začátek neschopenky, až po skončení pracovního poměru. Na nemocenskou může být nárok, pokud neschopenka začne do 7 dní od skončení zaměstnání.
Zákoník práce, připouští možnost výpovědi během pracovní neschopnosti zaměstnance, jen v několika málo omezených případech:
Když jste nemocní, tak ale není možná „obyčejná“ výpověď pro nadbytečnost, z organizačních důvodů, apod.
V ostatních případech, může zaměstnavatel pouze navrhnout ukončení zaměstnání dohodou (což ale nemusíte akceptovat). Nebo musí s doručením výpovědi počkat, až po skončení neschopenky.
Trochu jiná situace je v případě neschopenky, která začne až během výpovědní doby. Tady bude záležet i na tom, kdo dal výpověď:
Má-li neschopenka skončit až po vypršení výpovědní doby, tak se výpovědní doba přeruší, a bude pokračovat až po skončení neschopenky (zaměstnanec má ale možnost říct, že na prodloužení výpovědní doby netrvá, a pak zaměstnání skončí k původnímu datu).
Na placenou neschopenku může být nárok i po skončení zaměstnávaní. Pouze ale v případě, že pracovní neschopnost začne do 7 kalendářních dní od ukončení pracovního poměru. Těchto 7 dní je ochranná doba. Pokud by neschopenka začala až 8 den, tak už je to bez nároku na nemocenskou.
Po skončení zaměstnání, může být nárok na podporu v nezaměstnanosti. Za nezaměstnané, kteří jsou v evidenci úřadu práce, platí zdravotní pojištění stát. To ale nijak nesouvisí s nárokem na nemocenskou.
Nezaměstnaný na Úřadu práce, může mít nárok na nemocenskou, jen pokud by mu neschopenka začala do 7 dní od skončení zaměstnání (viz výše).
Během neschopenky je prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy za nemoc (platí zaměstnavatel) a od 15 dne je nárok na nemocenské dávky (platí stát).
Po skončení zaměstnání, už ale není nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Začne-li neschopenka až po ukončení pracovního poměru (během ochranné doby), tak prvních 14 dní není nárok na nemocenskou. Bude nárok až na nemocenské dávky od 15 dne.
Může to být trochu matoucí v tom, že neschopenka po skočení zaměstnání se i tak řeší ještě v bývalé firmě.
Lístek na peníze je už v době elektronické neschopenky minulostí, i tak je ale nutné do bývalé firmy nahlásit, že jste nastoupili na neschopenku po ukončení zaměstnání.
Bývalá firma vám už ale nic nebude platit. Ta bude jenom předávat podklady na ČSSZ, pro výpočet nemocenských dávek od 15 dne.
Pro výpočet nemocenské po skončení pracovního poměru, platí běžné podmínky. Výpočet se provádí z příjmů v posledním zaměstnání – viz kalkulačka pro výpočet nemocenské v roce 2024.
Za nemocné na neschopence (když je nárok na nemocenské dávky), platí zdravotní pojištění stát. I když vám tedy skončí zaměstnání, a jste v pracovní neschopnosti, tak zdravotní pojištění není potřeba řešit.
Sociální pojištění, za vás během neschopenky nikdo neplatí (ani v době zaměstnání, ani po skončení zaměstnání). Pracovní neschopnost se ale započítává jako náhradní doba pro nárok na důchod.
Po skončení pracovní neschopnosti, může být nárok na podporu v nezaměstnanosti podle běžných podmínek.
Během neschopenky, není potřeba chodit na Úřad práce – jako dočasně práce neschopnou osobu, vás tam ani nemohou zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání.
Podpora po skončení neschopenky, se vypočítá z průměrného čistého výdělku v posledním zaměstnání. Po dlouhodobé neschopence se může výpočet provést i z průměrné mzdy v ČR.
I když vám skončilo zaměstnání, i tak je během neschopenky nutné dodržovat všechna omezení, která jsou s pracovní neschopností spojena. Platí to i pro vycházky a vše ostatní.