Kalkulačka: Výpočet nemocenské dávky v roce 2024

Pokud onemocníte, máte nějaký úraz a jste na neschopence, můžete mít nárok na nemocenské dávky. Podobné je to, i když jste v karanténě, nebo když jste v pracovní neschopnosti z jiného důvodu (například rizikové těhotenství, nebo jiný důvod).

Kolik je nemocenská a kdo ji platí?

Pokud jste na neschopence, tak prvních 14 dní dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Pokud budete na neschopence delší dobu než 14 dní, pak vám vzniká nárok na nemocenskou od státu (ČSSZ).

Nemocenská za prvních 14 dní – náhrada mzdy od zaměstnavatele

Na náhradu mzdy od zaměstnavatele, máte nárok jenom v době, kdy jste zaměstnáni. Pokud onemocníte až po skončení zaměstnání (do 7 dní), pak máte nárok až na nemocenské dávky, ale náhradu mzdy již nedostáváte. Podobně jsou na tom OSVČ. Ti mají také nárok jen na nemocenské dávky od 15 dne a náhradu mzdy nedostanou.

Náhrada mzdy za prvních 14 dní, se vyplácí za skutečně neodpracované hodiny (směny). Nemocenskou vám platí zaměstnavatel (společně s běžnou výplatou). Máte nárok na 60% z průměrné (redukované) hodinové mzdy.

Nemocenské dávky od 15 dne na neschopence

Při delší pracovní neschopnosti, dostáváte od 15 dne nemocenské dávky. Ty již platí stát, a dostáváte zaplacené všechny kalendářní dny. Včetně víkendů (za sobotu a neděli) nebo i za státní svátky.

Nemocenské dávky od 15 do 30 dne jsou ve výši 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu (z hrubé mzdy). Od 31 do 60 dne je to už 66%. A od 61 dne na neschopence budete dostávat 72%.

Nemocenské dávky můžete dostávat až 380 dní (tj. cca rok). V některých případech je pak možné požádat ČSSZ o prodloužení až o dalších 350 dní.

Kalkulačka: Výpočet nemocenské v roce 2024

Kalkulačka nemocenská 2024

Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Měsíční hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od průměrného hrubého měsíčního výdělku, za předchozí kalendářní čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Z čeho se počítá nemocenská?

Náhrada mzdy za prvních 14 dní a nemocenské dávky od 15 dne se počítají různě:

Za prvních 14 dní dostáváte 60% z průměrné hodinové (hrubé) mzdy. Ta se spočítá z posledního kalendářního čtvrtletí. Pokud máte vyšší mzdu, tak se uplatní redukční hranice
Za prvních 14 dní vám zaměstnavatel zaplatí jen skutečně neodpracované hodiny
Od 15 dne dostáváte 60% z denního vyměřovacího základu (ten se obvykle počítá z posledních 12 měsíců v zaměstnání, opět z hrubé mzdy)
Od 15 dne se platí nemocenská za všechny kalendářní dny

Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Na placenou neschopenku můžete mít nárok i po skončení zaměstnání. Pokud onemocníte, nebo se vám stane nějaký úraz do 7 dní od ukončení pracovního poměru, pak máte nárok na placenou neschopenku. Těch 7 dní je tzv. ochranná doba. Po skončení zaměstnání máte ale nárok jen na nemocenské dávky od 15 dne (za prvních 14 dní tedy nic nedostanete).

Nárok na nemocenskou ve zkušební době

Na placenou neschopenku máte nárok i ve zkušební době. Účast na nemocenském pojištění vzniká ihned při zahájení zaměstnání. Takže nehraje žádnou velkou roli, jestli onemocníte hned druhý den, za týden nebo za půl roku.

Ve zkušební době je ale v souvislosti s neschopenkou jedno riziko. Zatímco u pracovní smlouvy na dobu neurčitou/určitou, vás zaměstnavatel nesmí propustit v době pracovní neschopnosti (když jste na neschopence), u zkušební doby je to jinak.

Ve zkušební době, když budete v pracovní neschopnosti, vás zaměstnavatele nesmí propustit pouze během prvních 14 dní. Pak už s vámi ale může ukončit pracovní poměr, i když jste na neschopence. Ve zkušební době se totiž nejedná o výpověď, takže platí jiné podmínky.

Dohoda o pracovní činnosti a nárok na nemocenské dávky

Nárok na nemocenské dávky, můžete mít, i když nepracujete v klasickém zaměstnání, ale máte „jen“ dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodou o provedení práce (DPČ).

O tom, zda budete mít nárok na placenou neschopenku při práci na dohodu, rozhoduje to, zda vám taková práce zakládá účast na nemocenském pojištění. Při práci na DPČ za vás zaměstnavatel platí nemocenské pojištění při příjmu vyšším než 4000 Kč měsíčně.

Při práci na DPP, za vás zaměstnavatel zaplatí nemocenské pojištění, jen pokud váš měsíční příjem přesáhne 10 000 Kč (pak za vás v daném měsíci odvádí i sociální a zdravotní pojištění).