Kalkulačka náhrada mzdy za státní svátek (a kdy je nárok na příplatek za práci ve svátek)

Proplácí se pouze ty státní svátky, které připadají na běžný pracovní den. Pak je nárok na 100% průměrné mzdy. Při práci ve svátek, je nárok buď na náhradní volno, nebo na příplatek +100%. Pokud svátek vychází na víkend, tak je nárok i na příplatek a práci o víkendu, což je dalších +10% průměrného výdělku.

Některé státní svátky jsou „placené“ – zaměstnanci mají nárok na výplatu, i když jsou ve svátek doma a nepracují. Ten, kdo musí jít do práce i ve svátek, má nárok na příplatek +100% (nebo na náhradní volno).

V následující kalkulačce si můžete spočítat, kolik je náhrada mzdy za svátek. Podíváme se, kdy je nárok na proplacení svátku, a kdy ne. A kdy je nárok na příplatek za práci ve svátek.

Kdy je nárok na proplacení svátku?

V ČR je aktuálně 13 „státních svátků“ (dnů, kdy je státem nařízené volno). Mimo to jsou i další významné dny, ty jsou ale už bez nároku na volno.

Fakticky se jedná o 7 státních svátků a 7 ostatních svátků (1. leden je ale jednak státní svátek, jako Den obnovy samostatného českého svátku, a současně je to Nový rok, který je zařazen mezi ostatní svátky, takže ve výsledku je to jenom 13 volných dní).

Kolik z toho je ale volno „navíc“, se každý rok mění, podle toho jak některé svátky připadají na víkend. V roce 2024 připadá na všední dny jenom 10 svátků (ostatní svátky letos vychází na víkendy).

Na proplacení svátku mají nárok všichni zaměstnanci, kterým vychází svátek na jejich běžný pracovní den. Zjednodušeně by se dalo říci, že je nárok na proplacení jenom u těch svátků, které vychází na pracovní dny. To ale není přesné.

Pokud má zaměstnanec naplánované směny tak, že musí chodit do práce i o víkendu, tak má nárok na proplacení i těch svátků, které vychází na sobotu nebo neděli.

Naopak část zaměstnanců zase nemusí mít nárok na proplacení svátku, který vychází na všední den, protože pracují třeba formou krátkého/dlouhého týdne, a den svátku jim vychází jejich běžné volno.

Proplácí se tedy pouze ty svátky, kdy měl jít zaměstnanec do práce, ale kvůli svátku nepracuje.

Kolik je náhrada mzdy za svátek?

Jestliže vzniká nárok na proplacení svátku, tak se jedná o tzv. „náhradu mzdy za svátek“. Ta se vypočítá stejně, jako například náhrada mzdy za dovolenou. Za svátek je nárok na 100% průměrného výdělku.

Průměrný výdělek přitom ale může být trochu jiný, než kolik je běžná hodinová mzda, kterou má zaměstnanec dojednanou v pracovní smlouvě.

Průměrný výdělek, se v pracovně-právních vztazích používá pro více účelů – například pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou, náhrady mzdy nemoc, pro výpočet různých příplatků, nebo v čisté formě i pro výpočet podpory v nezaměstnanosti.

Průměrný výdělek, se stanovuje 4x za rok vždy na začátku čtvrtletí – k 1. lednu, k 1. dubnu, k 1. červenci a k 1. říjnu. Výpočet průměrného výdělku se provádí z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Výpočet průměrného výdělku – z jakých měsíců?

Celé si to můžeme ukázat na konkrétním příkladu – v roce 2024 vychází Velikonoce tak, že jeden svátek je ještě v březnu (Velký pátek 29. 3. 2024) a druhý velikonoční svátek je už v dubnu (Velikonoční pondělí 1. 4. 2024):

Náhrada mzdy za Velký pátek 29. 3. 2024 = výpočet se provede z průměrného výdělku pro 1 čtvrtletí 2024 (průměrný výdělek se spočítá z měsíců říjen až prosinec 2023)
Náhrada mzdy za Velikonoční pondělí 1. 4. 2024 = výpočet se provede z průměrného výdělku pro 2 čtvrtletí 2024 (průměrný výdělek se spočítá z měsíců leden až březen 2024)

Takže i když lidé budou doma jeden prodloužený víkend (od pátku do pondělí), ve výsledku mohou mít jinak proplacený pátek a jinak pondělí.

Rozdíl se projeví především u těch zaměstnanců, kteří nemají každý měsíc stejnou mzdu. Nebo i tam, kde do výpočtu zasahuje například nějaká přesčasová práce, dovolená, neschopenka, apod.

Kalkulačka: Výpočet náhrady mzdy za státní svátek 2024

Pro výpočet, kolik dostanete za státní svátek, je nutné spočítat průměrný výdělek. Ten se počítá z hrubé mzdy (a za svátek je nárok na 100% průměrného výdělku).

Průměrný výdělek se počítá z předchozího kalendářního čtvrtletí – do výpočtu se zahrnuje i práce přesčas.

Pokud je někdo na neschopence, a nemá v předchozím čtvrtletí odpracováno alespoň 21 dní, pak se místo průměrného výdělku, použije pravděpodobný výdělek (viz zákoník práce, paragraf 355).

Kalkulačka náhrada mzdy za svátek

Jaká byla vaše hrubá mzda v posledním čtvrtletí

Zadejte informaci o příjmu v posledním ukončeném čtvrtletí (tj. leden - březen nebo duben - červen nebo červenec až září nebo říjen až prosinec).

Zdejte hrubou mzdu za jednotlivé měsíce v předchozím kalendářním čtvrtletí - včetně bonusů a odměn, ale bez náhrady za nemoc nebo za dovolenou.

Pro každý měsíc zadejte počet reálně odpracovaných hodin - bez hodin zameškaných kvůli nemoci nebo dovolené.

Hrubá měsíční mzda za 1 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 1 měsíc

Hrubá měsíční mzda za 2 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 2 měsíc

Hrubá měsíční mzda za 3 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 3 měsíc

Doplňující informace

Přesčasové hodiny v rozhodném období

Kolik hodin má vaše týdenní pracovní doba?

Délka pracovní doby

Délka směny na kterou připadl svátek (v hodinách)

Výpočet

Další kalkulačky:

Kdy může zaměstnavatel nařídit práci ve svátek?

Povinnost jít do práce i ve svátek, se týká především zaměstnání s nepřetržitým provozem. Což mohou být různé nezbytné služby, jako zdravotnictví, kultura, sport, doprava, energetická infrastruktura, bezpečnostní služby, apod.

Kromě toho, ale může i běžná firma nařídit mimořádnou práci ve svátek – musí pro to ale být opravdu závažné důvody. Může se jednat například o naléhavé opravy, inventura, práce v dopravě, ošetřování zvířat, apod.

Konkrétní podmínky, kdy může šéf nařídit práci i ve státní svátek, jsou definovány v zákoníku práce, v paragrafu 91.

Poznámka: Neustále se řeší, že v některé svátky musí být obchody zavřené, údajně kvůli tomu, aby si mohli prodavači odpočinout. V těchto mediálních debatách se ale zapomíná na to, že zákoník práce umožňuje zaměstnavateli nařídit práci ve svátek. Takže ve finále sice obchod nesmí prodávat zboží, ale zaměstnavatel klidně může na státní svátek nařídit mimořádnou inventuru, a prodavači stejně musí do práce.

Kdy je nárok na příplatek za práci ve svátek?

Pokud zaměstnanec musí pracovat i během státního svátku (ať už proto, že se jedná o nepřetržitý provoz, nebo kvůli nějaké mimořádné situaci), tak může mít nárok na speciální příplatek.

Primárně je ale za svátek nárok na náhradní volno (které je placené stejně, jako běžná dovolená – je nárok na 100% průměrného výdělku).

Na náhradní volno za svátek je nárok automaticky (dle zákoníku práce). Není potřeba o něj žádat. A toto náhradní volno si může zaměstnanec vybrat nejpozději do konce 3 měsíce po odpracovaném svátku.

Ještě před zahájením práce ve svátek, se ale zaměstnavatel a zaměstnanec mohou dohodnout, že za svátek nebude poskytováno náhradní volno, ale že se svátek „proplatí“.

V takovém případě je nárok na příplatek za práci ve svátek (+100%, tj. za odpracovaný svátek je nárok na mzdu 200%).

Příklad: Pokud má někdo běžnou hodinovou mzdu 200 Kč a průměrný výdělek by mu vycházel také na 200 Kč/hod, tak za 8 hodin práce ve svátek dostanete 3200 Kč.

Proplacení odpracovaného svátku, je ale možné jenom se souhlasem zaměstnance. Tj. zaměstnavatel nesmí zakázat náhradní volno (na to je nárok přednostně). Pouze pokud zaměstnanec netrvá na náhradním volnu, tak je možné proplacení svátku.

Kdy je nárok na příplatek za práci o víkendu?

Jestliže bude navíc státní svátek vycházet na víkend, tak může být kromě příplatku za práci ve svátek, nárok i na příplatek za práci o víkendu.

Příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, je minimálně dalších 10% průměrné mzdy (může to ale být i více, pokud je to takto dojednáno v pracovní smlouvě, v kolektivní dohodě nebo v jiných interních předpisech).

Na příplatek za práci o víkendu, je pochopitelně nárok, i když se nejedná o státní svátek. Na příplatek minimálně 10% je nárok vždy, když zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli.